Zlatí lvi jinak

• Novinky

Nebudu se tentokrát – nechť mi vydavatel odpustí – zabývat počtem, množstvím ani úrovní oceněných restaurací – jen pro pořádek, je jich třiadevadesát. Vůbec to totiž dnes není hlavním gastronomickým tématem.
Stav, v jakém se pohostinství ocitlo, když si patrně zrovna je mocipáni zvolili jako etalon toho, co všechno tato společnost unese, je pro obor katastrofický. Po poslední šarádě s otvíráním a znovuomezováním otevírací doby až likvidační. Proto si v tomto chaosu, domnívám se, zaslouží ocenění každý podnik, který ač na kolenou, vytrvává s nabídkou okének byť s minimálním výtěžkem. Každý podnik, který stál a stojí v první řadě těch, kdo pomáhají všem v úderné linii boje proti virové pandemii. Všem, kdo se zuby nehty snaží o přežití i přes jakkoliv kotrmelcovitá rozhodnutí vlády.

Věřme však, že se restaurace a celé pohostinství přes tuto etapu dříve či později přenesou. Potom nastane čas Nejlepší restaurace otevřít a zamyslet se nad jejich obsahem. Dnes totiž, jakkoliv si vážím všech, kdo na publikaci pracují, ani oni nevědí, kolik restaurací do příštího roku přežije.
Přes nešťastnou dobu zrození má kniha jistě svůj význam. Jen by, alespoň, proto, kterak řady podniků vyšly svým hostům vstříc, měla mít alespoň tisíc stránek. A i jen pouhou zmínkou ukázat na všechny ty bezejmenné, které vydržely. Bez ztráty principů a konceptů, které si vytkly jako krédo.
Na počtu lvů ani jejich udělení či neudělení přitom tentokrát vůbec nezáleží.