Tehdy se objevil Vinohradský Parlament na scéně jako explodující Nova. V překvapivě krátkém čase tehdy získal pozornost klientské obce rázně a bez sentimentu. Objemy poledních návštěv rostly udivujícím tempem a brzy se přiblížily hranici pěti set expedovaných obědů denně. Nový začátek po ničivé pandemii byl podobný. S tím, že někde v mezičase té doby Parlament prošel razantní změnou interiéru.

Hlavní lokál s galerií, dostatečně moderní s nádech starosvětskosti české hospody zmizel. Nahradila jej tvářnost prosté „závodky“ se dvěma řadami natěsnaných stolků coby páteří celé prostory. Všechny hřejivé ozdůbky z minula zmizely a z lokálu se stal přísně účelový prostor. Trochu jisté rozvernosti bořící strohou tvářnost rychloobrátkové jídelny se odehrál na stropě. Tam se hlavou dolů procházejí domácí i lesní zvířata v jakési zábavné féerii.
Co však zůstalo a trvale si drží nejvyšší standard je kuchyně a výkon obsluhy. Nabídka Jana Pípala je stejně pestrá jako dřív, dokonce o dvě tři čárky propracovanější.
Menší jídla dávají lákající možnost okusit více než jeden chod. Tak se vám klidně přihodí situace, kdy se po langoši a slepici na paprice dorazíte – já nevím, třeba selečí terinou s uzeným jazykem.
Polední příval dobré krmě lačných hostí se odehrává v mantinelech české tradice vnímavě zaktualizovaných dle dnešního vkusu. Dušené králičí stehno s krémovou omáčkou z kořenové zeleniny a koření, s karlovarským knedlíkem budiž příkladem za všechny. Dietní králičina dostává díky báječně komponovanému doprovodu náboj jedinečné až sváteční krmě. To vlastně všechna polední lákadla v Pípalově podání. Zvědavost budí i taková krůta v kukuřici.

 

Hlavní jídla pak jsou – o polévkách nemluvě – vždy trefou do černého. Jakou je jistě wellington z divočáka – pečený hřbet s houbovou pastou v listovém těstě, pyré z máslové dýně, růžičková kapusta, jedlé kaštany a omáčka z červeného vína.
Ještě je tu i knedlíkárna, kdy si za jednotnou cenu lze dopřát vše ze speciální nabídky. V neposlední řadě potom neobvyklé možnosti. V prvním dubnovém týdnu to byla „akce blboun“. Jedna ze sezónních vychytávek z kuchyně, tentokrát právě kynutý blboun kachnou a lanýžem.

 

Je toho ještě řada, co je důvodem k oblibě Parlamentu. Krabičky, které zůstaly i po otevření běžného provozu, malé nápoje k obědu zdarma nebo za zredukovanou cenu. Hlavní však je jedno. Ať sáhnete po čemkoliv máte jistotu báječně uchystané krmě s respektem k vlastnostem výchozí suroviny a celým jejím doprovodem v receptuře. Po první lžíci zpravidla zapomenete na všechno a všechny kolem sebe – i čuníka na stropě – a úplně se potopíte do talíře, dokud na něm zůstává i poslední drobné sousto. Co je pro renomé restaurace více, než báječná jídla, pozorná obsluha ani v tempu nezapomínající na úsměvy – a samozřejmě jedinečné pivo!
Od nás jedno z posledních ANO, znovu hodně hlasité!