Kdo jste tipovali restaurace držící značku Czech Specials máte pravdu. Prvek našich tradičních krmí v sortimentu bývá navíc zhusta podpořen přátelskou až rodinnou atmosférou. Příkladem budiž malebná restauraci Valdštejn v Lázních Libverda.
Když se od komorní kolonády vydáte lesoparkem k cíli vaší cesty, své udělá už sama procházka. Nedejte se odradit rozměrnou krabicí strohého sídlištního vzezření mezi stromy, váš cíl je jinde. Lesní cesta se, změní v pěšinu, která zabočí mezi stromy a po pár metrech vás dovede k hájovnu připomínající stavbě. Ona je tím místem, kam míříte. Jen otevřete dveře, jakoby vás ovinul zvláštní pocit jasně hlásající, že „… tady jste správně, zde bydlí útulno!“

 

Pouhé čtyři stoly – a několik míst v patře, výčep a malý bar ten pocit jen umocní. Když potom číšník podmanivě odrecituje obsah lístku a příběh o oslavě receptur naší gastronomické historie začíná.
I když, tenhle proces vám vlastně nic neulehčí, možná naopak. S každým jedním jídlem jste nezvratně přesvědčeni, že právě ono si dopřejete, právě pro tohle jste sem dorazili. Tohle se však opakuje takže na konci nejste o nic moudřejší. Zřejmě vám nezbyde, než se spolehnout na doporučení obsluhy a v žáru sálajících kachlových kamen si užívat dobu čekání.

 

V hlavě si přehráváte celý program – proč by to nemohl být zrovna drůbeží kaldoun s restovanou zeleninou, žemlovými knedlíčky a petrželovým olejem, špikované králičí stehno, halušky s listovým špenátem, kořeněné glazé nebo kuřecí supreme, bulgurové krupeto s houbami, drůbeží jus, ve finále pak dukátové buchtičky s vanilkovým krémem, pusinkou z vanilkové zmrzliny a ledovými malinami – a uvažujete, zda volba byla opravdu správná. Už první sousto předkrmu však ujistí, že ano. Řepa se nepokoušela pěnu utlačit a ta jí byla opravdovým kavalírem. Souhra chutí byla optimální. Tak to potom pokračuje od jednoho chodu k dalšímu až do moučníku, který vás vrátí do doby babiččiných prázdninových nedělních obědů.

 

Šéfkuchařovo ego je dostatečné a zkušenosti bohaté na to, aby předvedl dostatek odvahy při různých leckdy odvážných kreacích. Přitom ho drží nakrátko a nedovolí, aby historický základ jakkoliv necitlivě změnil jen pro změnu samu.
Na konci možná udělejte něco, co běžně nečiníte. Dejte si na baru panáka. Čehokoliv co máte rádi. Ne však pro alkohol samý. Slečna za pultem ve vás totiž s až ostýchavým přístupem umocní pocit, že celý tým tu dnes byl jen a jen pro vás. Puncuje tak váš prožitek na jeden z těch, na které budete dlouho vzpomínat.
Technická poznámka nakonec – máte-li touhu vydat se do Lázní Libverda třeba hned zítra, vydržte. Celý tým restaurace ladí vše do finální podoby a brány do nové sezóny otevře druhého února…