Mezi stovkami pizzerií, které tímto názvem zakrývají prostřední úroveň světového fenoménu italské gastronomie, jsou oba podniky San Carlo klenoty na diadému italského pohostinství metropole.
Proč tomu tak je, to se pokusíme zjistit v mladší z obou pizzerií, v malostranské ulici Tržiště.
Svým způsobem útulný interiér, který výzdobou připomíná to, co historicky spoluvytváří obraz země na poloostrově pod Apeninami: malířství – a hudbu. První je patrné skrze mnohé obrazy na stěnách všech místností lokálu. O druhém napovídá působivý pohled do nitra Teatro San Carlo v Neapoli, nejstarším stánkem italské opery. Možná proto každá pizza z rukou zdejšího maestra pizzaiolo vyvolává podobné pocity jako mnohé z árií legendárních skladatelů země.
Ale nepředbíhejme. Po krátké chvíli ke vstřebání atmosféry klenutých prostor historického malostranského domu jste opatřeni meníčkem. Rozsáhlá nabídka s opírá o sortiment pizzy, jichž zde podávají, jak již řečeno, dvaatřicet druhů. Jako karet v mariáši. Ale to samozřejmě není všechno. Atraktivní je i part předkrmů, polévek, salátů i těstovin.
Takže vlastně není od věci začít třeba právě polévkou. A proč ne znamenitou zuppa di cosse ze slávek a cherry rajčat. Až marnotratná porce tmavých pootevřených lastur mušlí, z nichž zvědavě pomrkávají válečky oranžového masa. Pod jejich množstvím se ohnivě červená hladina spíš omáčky než polévky docela ztrácí. Když se k ní však proderete a maso slávky do ní ponoříte, pochopíte mnohé. O tom, proč je italská kuchyně tak fenomenální. Ze dvou komponent, něco koření a pár lístků čerstvé bazalky nabízí jedinečné spojení toho nejlepšího z pevniny a okolních vod. Jako úvod pro naladění senzorů na nevšední tóny italské kuchyně optimální varianta.
Když pak dojde na pizzu, připravte se na trable. A sice s volbou výběru. Mezi těmi, které defilují v menu -Margherita, Capricciosa – je přetěžké vybírat. A to nepřišla řeč na druhy Calzone.
Správnou volbou bude asi jakákoliv, záleží na vašem vkusu. Ovšem Bufalina, rajčatová omáčka, mozzarella bufala DOP, olivový olej extra, bazalka, umí vpravdě okouzlit. Koláč těsta s vysokými silnými okraji, na povrchu s tmavými puchýřky lehce ohněm zrůzněnými, je uvnitř pln dobrot. O rajčatech a omáčce z nich už víte své, teď se jen soustřeďte na celkovou souhru. Těsto, ani výrazně slané, ani sládnoucí, je pevné a v chuti plné zdravé obilné stopy. Ta nejlepší mozzarella, hladivá a chladivá, se spřátelí s olejem stejné kvality. Společně se sezdají s jedinečným projevem rajčat, a společně dospějí k patro potěšujícímu finále. Vše ještě okoření zdejší obsluha. S lehkou italskou dílem až frivolní ledabylostí, dokonale ovšem zahranou, předvádí přesně to, co v takovém podniku čekáte. Bryskní reakci na každé vaše přání a hravou, přitom dostatečnou profesionalitou. Jestli něco v celkovém obrazu neladí, pak většina hostí. Převaha turistů totiž hodně spěchá. Rychle se najíst, rychle zaplatit. A vrhnout se znovu do ulic města. Což je, s přihlédnutím k výše řečenému, škoda. Ti však, kteří vědí, si zdejší atmosféru jak náleží vychutnávají.
Jde-li o vaši první návštěvu zde je možné, že se přistihnete při myšlence na to, co jste to proboha vlastně při návštěvách v jiných, rádoby pizzeriích vlastně jedli. Znáte snad pro San Carlo lepší vysvědčení?!