Jakmile vkročíte do Portfolia, uvítá vás přední část s auslágy doširoka otevřenými dennímu světlu a svižným během velkoměsta za nimi. Atraktivní je mimo jiné díky rozložitému, přebohatě zásobenému baru. V ostatních částech členitého interiéru můžete nalézt více či méně soukromí, jak je ctěná libost.

Do těchto kulis si přidejte báječnou kuchyni zřejmě nevyčerpatelného Tomáše Císařovského, mimořádný servis, navíc vždy propracované párování pokrmů s víny. To vše dohromady tvoří koktejl namíchaný pro potěchu a spokojenost klientovu.

Pozdní víkendový oběd proběhl podle šéfkuchařova scénáře a vypadal následovně. Vstup do menu obstaral žlutoploutvý tuňák, koktejl z norských krevet s bylinkami, avokádem a citrónovou majonézou, křepelčí vejce, černý kaviár a fazolky. Chuť ryby umocňují zrnka kaviáru a koktejl z vynikajících krevet. Fazolky a svěží tón majonézy zase otevírají prostor avokádu, přitom se však nenechají odstrčit do pozadí ani o píď.

Kdyby vás náhodou tuňák nechal chladnými, jsou k dispozici restovaná foie gras. Kachní játra s jarním závitkem, kachním konfitem, květákovým pyré a čočkovou pěnou s lanýžem atakují patro docela jiným souborem chutí. Tukem překypující, lehce nasládlá foie gras se opírají o rurální květák. Čočka drží soubor pohromadě, závitek je jakoby v opozici, ale ve finále hraje ve stejném týmu. Krmi dodává exotický, vzrušivý podtext.

Po předkrmech došlo na pokračování v podobě ryby dne. Treska v papilotě, efektně podávaná pod průsvitnou fólií – i když poloprůhledný papír by nejspíš vypadal noblesněji – neměla chybu. Vnímavě a s pokorou k surovině připravená, ustrojená s filigránskou přesností se v ústech jen rozplývala. Podpořila ji v tom minirajčátka, zvýrazněná v tuzemsku ne dost dobře přijímaným fenyklem. Finále potom rozvášnil akcent oliv a kapar, zvláště když se k rybě přidal doušek elegantního, mírně provokujícího sauvignonu.

Tiramisu s karibským rumem a redukcí z kávy Santos dokonalo velepříjemný dojem z jídla. Dezert opět přinesl optimální shromáždění chutí, dráždivé až nakažlivě lahodné. A opět se pokrm nesl v duchu mimořádného provedení.  Nemohu ovšem nezmínit jeden nepochopitelný jev, který předvedla obsluha, jindy vždy dokonalá. Možná pod dojmem nevytížení v poloprázdné restauraci, nasadil jeden z číšníků poněkud volnější kurz, jaký tu nebývá zvykem. Zbytečně tak rozmělnil celkový dojem z návštěvy.

I přes toto uklouznutí splnilo Portfolio očekávání, především díky týmu Tomáše Císařovského. U některých chodů by možná stála za zamyšlení prezentace. Co do zpracování a vyladění však kuchyně bezezbytku odvedla to, nač jsou zde hosté zvyklí.