V rámci všeho, co svým hostům poskytuje Penzion Jurášek v Kunčicích pod Ondřejníkem, patří kuchyně mezi to nejlákavější. Meníčky se už drahný čas přes všechny změny jako červená nit táhne několik krmí, které šéfkuchař nemůže odstranit, aniž by si přivodil úhonu. Vyberme si dnes některou z nich.
Začít můžeme kulajdou. I když v tomto kraji bylo vždy zvykem připravovat spíš kyselo, vzali ji zdejší mlsní na milost. Aby také ne, v provedení Michala Skalského patří k pilířům poptávky. Opalizující hladina hutné textury, v níž se ukrývají báječné brambory, je vychucena až návykově. Lehýnce nakyslá, což však je elegantně eliminováno sametem smetany. Kopr se postará o živoucí akord, noblesu až zámecké kuchyně vnesou houby z okolních lesů. A pak vejce, optimálně uvařené tak, že po rozrušení stěny bílku zazáří  jeho zlaté nitro jako slunce nad okolními vrcholy. Kopeček zakysané smetany a oka bylinkového oleje plovoucí na hladině pak společně doladí chuť do onoho kýženého závěru na patře.
Jiným neodbouratelným fenoménem je sýr. Ovšem nikoliv jako všudepřítomný smažák v trojobalu, zde je na pořadu v netuctovém podání. Mladý živoucí z čistě kravského mléka,  je pohlazením senzorů sám o sobě. Ovšem oděn v mírně zkaramelizovanou krustu a podpořen řepou – ta je vygradována medem, křenem a stopou olivového oleje, je mimořádný. Navíc k jeho doprovodu patří pikantní pesto v roli provokatéra, které se na krátkou vteřinku prosadí před elegantním projevem sýru. Ovšem po onom krátkém triumfu přepustí znovu hlavní roli jeho stopově nasládlé, hladké chuti. Výsledek je stejně překvapující jako potěšující. Vážení, tohle říká ten, kdo se – po desítkách zklamání se „smažákem“ – sýru nateplo více méně obloukem vyhýbá.
Abyste zůstali a mantinelech krajových dobrot, musíte si dopřát tvarohové knedlíky s ovocem a vanilkovou omáčkou. Pevné nesladké, přesto však lahodné těsto se opírá o chuť toho kterého druhu, jaké sezóna postupně nabízí. Přes třešně, jahody, meruňky či borůvky, až po švestky, hrušky a také jablka. Jsou k mání prakticky po celý rok. Vždy s vymazlenou chutí, které ovoce sice vévodí, nicméně však zůstává prostor pro knedlík, bohatě pocukrovaný a s mandlemi coby espritním umocnitelem celkového projevu těsta. Do toho vstoupí ještě omáčka a jako hermelínový plášť oděje celek do strhujícího konečného odcházení.
Nabídka skrývá ještě další lákadla, která se jen těžko vynechávají. Prvního srpna začíná – daňkem a muflonem – lovecká sezóna. Tu přichází na pořad vysoká. Tentokrát to byl daněk na černém pivu s houbovými bramboráky a vídeňskou cibulkou. Chlazený, nikoliv mražený. Celý soubor na talíři jde až na dřeň českých chutí, kdy vnímavě připravené maso má v bramboráčcích vzácného partnera. Nasládlá sladová stopa piva maso oživí, houby v těstě bramboráku podtrhnou part lesních dochutí. Mimochodem, milovníci této vlastně prosté krmě – míním cmundu, jinak řečeno – vylepšené právě o onen dotek lesa, se tu po ní utloukají.
Zkrátka nepřijdou ani ti, kdo preferují ryby. Pstruzi z nedaleké farmy nebo dokonce z vlastního jezírka v areálu jsou také častou volbou labužníků.
Jak již řečeno, kuchyně je jedním z nejsilnějších magnetů, přitahujícího hosty jako můry petrolejka. Tak silným, že si zájem o ni vyžádal realizaci Malého Juráška, jakési depandance v těsné blízkosti originálu. Ovšem nejen o ni, ve hře je i malebná okolní krajina a komfortní péče se spoustou nadstandardní nabídky. V neposlední řadě pak sympatický, pečlivý a vstřícný personál  restaurace samé.