Pokud jde o vzhled, zdobí podnik v Křižíkově ulici promyšlený design. Zdánlivě chladná kombinace barev s převahou bílé a šedé nepůsobí vůbec chladně. Zásluhu na tom má spousta světlého dřeva, kupy smotaných kabelů s hrozny retro žárovek v objímkách bez širmů, stejně jako stěna dřevěných polic plných knih a titěrností. Společný stůl u vchodu, pohled do zdánlivě skromné kuchyně, hlavně však spousta světla, jež do prostoru proudí vysokými výlohami.

Samotné menu je postavené podobně. Živě komponované receptury, jednoduché kompozice, kvalitní masa, ale také lehká stavba obědů plných čerstvé zeleniny. Techniku přípravy tu postavili na legendárním snu mnoha kuchařů, španělském grilu Josper.

Otevřete-li svou partii v Nejen Bistru, hned při prvním tahu poznáte, oč tu jde. Krém z mladého hrášku s crème fraîche a růžovým pepřem, vydatné, přitom lehké sousto. Hlavní slovo v něm má mazlivá sladkost hrášku, v plné síle jara zvlášť výrazná. Jemný, trpce navinulý valér chladivé smetanové opozice přijde vzápětí a poté obě chuti splynou v jeden celek oživený stopou pepře.

Pokud místo polévky zvolíte carpaccio z pečené červené řepy s jemným ovčím sýrem a praženými mandlemi, ani v tomto případě neprohloupíte. Červená řepa se stala surovinou, bez které se už patrně žádná restaurace neobejde. Čím je tedy zdejší carpaccio zajímavé? Nebudu zmiňovat mimořádnou kvalitu a optimální zpracování řepy, to je nabíledni. Jemnost sýra, který ne všem přijde zvlášť lahodný, však v provázání s tučnou stopou mandlí dá zapomenout na jeho často až rurální nádech.

Milovníci burgerů budou jistě spokojeni s promyšlenou variací hovězího masa black angus, uměřeně kořeněného, které si báječně rozumí s karamelizovanou cibulkou, čedarem a domácí okurkovou majonézou. Pravověrné masožrouty neméně potěší  hovězí žebra pečená s houbovou sójovou omáčkou, šalotkou a česnekem, která jsou vyladěna bez sebemenší disonance.

Ovšem to, co sem láká řadu mlsných, je nabídka steaků z Josperu. Neobvyklé řezy, kdy kuchaři citlivě ponechávají prostor pečlivě zvolenému masu, jen s variací zeleniny, to je, oč tu běží. Třeba takový teres major. Ramenní sval s minimem tuku, hladký s pevnou, homogenní strukturou má obvykle tendenci k tomu, být sušší. Ovšem pobyde-li na roštu na sekundu přesně nezbytnou dobu, v objetí životně svěží zeleniny – pro zhutnění dojmu doplněné hrstí quinoy – chutná bezvadně. Významný díl na tom má vonný dým, který maso infikoval patrnou, pozornost až do konce burcující dochutí. A to je jeden z hlavních fíglů Josperu – díky použití různých druhů uhlí se na roštu pod deklem rodí krmě netuctových, atraktivních chutí.

Takto nasycen jsem na vanilkový cheesecake s malinovým coulis nenašel sílu. Snad příště.

Vedle vypracovaných receptur působí na hosty Nejen Bista zmíněná uvolněná atmosféra a v rámci konceptu podniků „rychlého stravování“ nadstandardní obsluha. Z každého talíře navíc čiší zapálení kuchařů pro pokrmy, které zde nabízejí. Překypují přitom nápady, což se projevuje v častých změnách denní nabídky i stálého lístku tak, jak sezóna přináší zajímavé suroviny.

Zřejmě proto se Nejen Bistru povedl rychlý a strmý start. Do puntíku totiž splňuje to, co slibuje jeho název. Bistro ano, ale nejen.