Takovým je bezesporu karlínské Nejen Bistro. Promyšlený design působí dojmem mladistvosti a jakési jednoduché, ovšem efektní elegance. Prostor vyhlíží hřejivě, jakkoliv je komponován v odstínech spíše chladných. Také díky přístupu denního světla, které do hlavní místnosti proudí řadou oken a prozařuje ji až marnotratně.
Nevšední je i zdejší kuchyně. Nadšeného experimentátora Jiřího Hrachového vystřídal podobně zapálený Petr Brňák. Nevšedně vybaven zkušenostmi ze spolupráce s ohvězdovanými Nicolasem Decherchim, hlavně pak Herve Rodriguezem, oplývá arzenálem nápadů. Hlavně však odvahou je uskutečnit. Asi proto jsou jeho kreace živé a co do chuti odvážné, přitom všem však uhlazené a vzácně harmonické.
Domácí špecle, taleggio, sušená šunka z divočáka a kyselé houby jsou jednou z nejžádanějších variet. Jedinečná souhra komponent tak, aby si navzájem vyhověly. Sýr se sice trochu sebevědomě  chvílemi tlačí dopředu,ve výsledku ale objímá celek konejšivou náručí. Těsto špeclí je oživené stopou hořčice tak příliš neuzemní ostatní provázející parťáky. Aby krmě měla patřičně živé odeznívání, o to se starají nakyselo naložené houby. Jsou drzé, ale právě proto sousto neupadá do těstovité fádnosti. Díky tomu vychází jídlo jako příjemně provokující, atraktivní chuťová kombinace. Netuctová a odvážná.
Za ochutnání rozhodně stojí i další neortodoxní kreace, úhoř s makrelou. Pórek v podobě polévky vichyssoise a wakame řasa ubírají masu obou ryb přirozenou natučnělost a vdechují jim oživující odlehčení v dochuti. Kterou dále exponuje trocha kaviáru. Projevuje se tu i trend dneška, kdy se do výseče zájmu kuchařů dostaly exotické živé chutě asijské. Což, je-li použito s vytříbeným vnímáním pro vlastnosti základní suroviny a respektem k jejich vlastnostem, ozvláštňuje dojmem exotické lahodnosti. Zajímavě se projevuje i prorůstání teplé a studené úpravy bází. Každá se tak ukazuje v optimální formě provedení a dává ze sebe „do placu“ to nejlepší.
Hovězí svíčková je zástupcem masa připraveného na dřevěném uhlí v Josper grilu. Ovoněná kouřem, provázená jalovcem a borovým jehličím. Ty dávají nazrálému masu dotek mladosti i trochu rustiky. Do hry se zapojí i na skus pevné, v ústech vrzající pálené červené zelí s provokující adstringencí. Výsledkem je nezvyklý, určitě však pozoruhodný pocit sousta na patře.
Bůček pečený v soli, omáčka z shitaké, kombu, terriaki a žampiony, hnědé máslo. Žloutkové noky s lanýžem, jsou exponentem chutí, nakládané shimai a enoki houbičky probudí tučné maso a zbaví ho rustikální prvoplánové vepřové chuti. Tak mu vetkne projev vonného, lákavého masa. Tahle žhavá novinka se, mám zato, stane další ze stálic nabídky bistra. Nebylo by divu.
Nezapomeňte na dezert. Zvlášť jeden je výsledkem originální techniky. Nixtamalizovaná dýně, jogurt a sezamová zmrzlina. Zmíním jen pár slovy, co tento způsob přípravy – jde o pomalé dlouhé vaření ve vápenné vodě – udělá s dýní. Maximálně zkoncentruje její chuťový projev a opatří ji pevnou krustou. To nejleší tak uzavře do jakési pevné schránky. Když tenhle trezor chuti otevřete, získáte výraz ovoce tak silný, jak je je možné. Spojte ho s brutálně epickým jogurtem a máte vzácný dezert báječných vlastností. Kdo by to do poněkud fádní dýně řekl!
Pro večery mají v Nejen připravená lákající degustační meníčka. Vychytaná šestichodovka se všemi kouzly, která do ní kuchař zaklel. Stojí za ochutnání, zvlášť s dobře padnoucím párováním. Je jedním důvodů, proč Nejen Bistro zahrnout do kalendáře gurmetských návštěv v metropoli.