Takových oslav, jež si zaslouží opravdu znamenitou restauraci, Je  taková, s nevšední kuchyní, oslovujícím prostředím navíc jak káže móda, s příběhem. Na jejích stěnách  je příběh dokonce vyobrazen. Navíc jeden z nejsilnějších v dějinách. O nenaplněné lásce dvou mladých lidí v antickém Řecku.

Možná proto, že příběh nemá šťastný konec jsou kreace Tomáše Horáka pravým opakem. Zdobné radostné prezentace překypují okázalými garniturami. Takže vám servírují na první pohled rozkvetlou letní zahradu, mechový lesní palouček, nebo „jen“ rozmanitými druhy osázený bylinkový záhonek.
Což ale v v nejmenším neznamená, že by tuatam až přebujelá výzdoba měla zakrýt případné ústupky v kvalitě jídla samého. Ani zdaleka, ostatně to poznáte sami.
Třeba když zvolíte za předkrm rybu Hamachi, které dělají parťáky mango, ananas, okurka, wasabi, omáčka Soba tare a kumquat. Ještě kaviár ze sivena. Maso kranasovité ryby je jemné jako pohlazení. Zde je šéfkuchař namarinoval a aby podtrhl jeho chuť obklopil porci zmíněnou již ozdobou. Navíc přidal rebarboru. Macerovaná v ibiškové lázni s vanilkou umocnila výraz o part přiměřené, trochu záhadné živoucnosti. Je překvapující, jak optimálně se podařilo takový soubor rozličných chutí dostal do srovnaného zástupu všech přítomných výrazů.
Pro hlavní chod sáhněte do českého moderního menu. Dostane se vám zajímavé zkušenosti. Nejlépe se to projeví na svíčkové. Pomalu pečený hovězí Filet steak, svíčková omáčka, karlovarský knedlík, brusinky, citrón.

„Co je na tomhle moderního?“, řeknete si po přečtení lístku. Poznáte to v ten moment, kdy se krmě objeví před vámi. Úžasně vyhlížející plátek masa výšky slušného steaku je od okraje k okraji živě rudý. Už jen vůně čisté hověziny vás přivede k nadšení. Když se potom při nalévání omáčky rozline prostorou její tak typický odér, ocitnete se patrně na okraji blaženosti. Aniž byste dosud ochutnali. Potom už jen mlčky polykáte, a říkáte si, čím to je. Totiž ta chuť křehké maso se jen rozpadá, má docela jiný projev na jaký nejsme zvyklí. Vonící, podobající se úpravě médium rare. Uchovalo si všechny šťávy a když se spojilo s omáčkou objevili jste, co znamená moderní česká kuchyně. Omáčka totiž byla tak „česká“, až to bylo k nevíře. Nevím jak vy, ale já, nestydět se, bych doposledka vylízal z omáčníku zbytek. A tak je to s každou položkou v Českém Modern Art menu. A řekl bych, že nejen v něm.

Odcházíte potěšeni a chápete, proč se návštěvnost v Tritonu dostala dokonce výš, než před smutnou covidovou etapou. Jistě i rezolutní ANO, které mu od nás bylo uděleno. A to nepřišla řeč na jedinečný sauvignon od Lurtona, až návykový dezert ani tradičně zde mimořádnou obsluhu. Jaká by v podnicích této ligy měla být samozřejmostí.