Ke všemu jako bonus po „faceliftu“ omládlý, zkrásnělý interiér s výhledem na omračující panorama Hradčan.
Otevření kavárny provázela zvědavost, jak moc se asi změnila tvář interiéru a co nového přinesla nabídka? Protože nad zasvěcené komentáře známých je vždy vlastní zkušenost, vydejte se na nároží proti Národnímu divadlu  sami a novou Slavii vyzkoušejte.

Interiér prozřel, to patrně nezaznamenáte ihned. „… vždyť je to úplně stejný!“ prolétne vám hlavou při prvním letmém pohledu. Že to je jinak, na to přijdete až po chvíli. Když se usadíte třeba  pod Pijákem Absinthu – mimochodem i on se zdá být novým prostředím potěšen – nebo přímo u stolků nad nábřežím a zkontrolujete úžas budící výhled na plynoucí řeku a Hrad nad ní, vrátíte se  pohledem zpět do nitra. Tehdy už všechny zprvu nenápadné změny, které akcentují veškerá kouzla jedinečné kavárny zřetelně zaregistrujete.

Zrcadla jsou brilantně lesklá, mramorové desky se jen svítí, svěžím vzhledem se chlubí i mobiliář. Oslnivě září sestavy vycíděných stropních svítidel. Po chvíli, kdy vás tamní atmosféra téměř docela pohltí, je čas svůj pocit ještě umocnit.
O to se postará menu. Tradiční české receptury jsou vnímavě aktualizované, takže nemusíte mít strach o postavu. Ani z kachního stehna s červeným zelím, hroznovým vínem a bramborovými noky. Kdybyste se přece jen zalekli, je zde k mání kupříkladu lehký, téměř dietní tatarák z uzeného kapra s omáčkou z podmáslí a kopru, fenyklem a infuzovanými jablky.

Ovšem přece jen jsme v kavárně a to znamená široký rejstřík nepostradatelných dortíků. Zdejší cukrářka je  dává v opravdu plné parádě a širokém sortimentu. I nezvyklých úpravách, jako Rozložený Sacher – čokoládový piškot, meruňkový džem a čokoládová pěna.

Tu a tam, když není zrovna plno a všichni hosté se natěsnají do části prostoru proti Hradčanům, můžete zažít pocit až magický. Usazeni u stolu hned za křídlem, z něhož se z pod prstů klavíristy linou světové evergreeny, se stane něco prazvláštního. Přivřete oči a sál změní charakter podle místa zrození té které melodie. Není, kdo by vás vyrušil a tak se najednou procházíte ve Vídni okolo vitrin u Demmela či nahlížíte do auslágů Sachera. Nebo sbíráte odvahu usednout U dvou opic v Paříži. Či si vychutnáváte  kávu v Budapešti v Café New York.

Hudba dozní a vy se vracíte zpět do staré Slavie nyní oděné do tolik slušivé nové chic róby. Do nenapodobitelné atmosféry jedinečného místa.
Tomu ovšem musejí pomoci i všichni ti, kdo se starají o to, aby nám tu bylo co nejlépe. Podle pocitů  při odchodu všechno proběhlo v té nejlepší režii celého týmu.