Jedna z nejlepších brněnských restaurací zaujme vysokými stropy, sloupovím členícím rozsáhlý prostor i efektně rozdělenou plochou na dvě horizontální roviny. Na vyvýšeném pódiu si hosté hoví pod řadou rozměrných auslágů, kterými Il Mercato pyšně nahlíží na rušný život rynku. (Pokud není rozkopaný jako poslední bezmála rok, kdy plnohodnotné fungování restaurace omezuje rekonstrukce Zelného trhu.) Kolemjdoucí naopak pokukují po dění uvnitř a svádějí sami se sebou souboj o to, zda vstoupit. Restaurace, která v květnu oslaví tři roky, totiž svým luxusem a elegancí vzbuzuje pocit místa běžnému konzumentu nedosažitelného.

Na tento dojem nic nedejte a vstupte. V síni hodné patricijského paláce vás čeká příjemné prostředí, báječná vína plná jižního slunce a samozřejmě skvělá kuchyně. Lehká jídla seskládaná z minima surovin, ovšem těch nejlepších, jaké se rodí na polích a pastvinách Apeninského poloostrova či vodách jej obklopujících. Jako sestra dvou znamenitých pražských restaurací Aromi a La Finestra in Cucina si také Il Mercato zakládá na autentické, chutné kuchyni prakticky ze všech italských regionů.

V interiéru nechybí dlouhý stůl s nabídkou uzenin, sýrů, olejů pečiva i řízných spiritů. Tam se můžete inspirovat k objednávce lehkého předkrmu pro naladění chuti. Pár plátků fiocco di prosciutto od Domenica Celliho, nebo kousek některého ze sametových sýrů, které připravuje Beppino Occelli – kupříkladu jeden z řady La Gran Riserva zrající v kaštanových listech – k tomu pak voňavý chléb nasáklý ryzím olivovým olejem. Rázem se ocitáte někde na venkově, kde vám ve stínu olivovníku nalije sličná hospodská sklenku svěžího vína. Stačí jen na pár chvil zavřít oči.

Jakmile se vrátíte zpět do podniku zalitého světlem, které rozzáří decentní barvy interiéru a dřevu dodá hřejivý tón, vezměte lístek a proberte nabídku. Budete s tím hotovi raz dva, menu není obsáhlé. Milovník ryb, zarytý masožrout i ortodoxní vegetarián v něm přesto najdou to své. A pro všechny jsou tu navíc mimořádné těstoviny. Když si nevíte rady, nevadí. Obsluhující jsou vedeni k tomu, aby uměli poradit a doporučit, navíc ve vás vzbudí pocit, jako by šlo o vaši vlastní volbu. Jsou nevtíraví, pozorní, italsky uvolnění, profesních pravidel však dbalí. O své kuchyni potom znají vyprávět pozoruhodné příběhy.

Úvod do večeře musejí obstarat těstoviny, které zde bývají vždy znamenité. Zkuste ravioli plněné krémem carbonara. Prajednoduché, ale co do chuti kouzelné. Nejprve prozkoumáte vůni těstovin, pak přitlačíte na skus a z raviolek se vyřine krém. Sametově hladký, hutný, naditý žloutky. Spojí se s těstem a společně předvedou jednu ze základních stavebních kombinací italské kuchyně, zdůrazněnou tmavými kousky hodně dokřupava opečeného guanciale. Je až neuvěřitelné, z jak malého množství vstupů lze získat maximum prožitku.

Příjemné chutě obohatí už jen dobře padnoucí doušek lehčího, svěžího bílého Lugana. Pokud mě paměť neklame, šlo o etiketu ze sklepa Ottella. Rozšířila doznívání sousta o svěží nádech citrusů podpořený příjemnou, neagresivní kyselinou. Stejně však mělo víno přes poměrně tělnatý projev s těstovinou dost práce.

Po receptu ze selských statků byste měli vyzkoušet některý z chodů, které obvykle nabízejí přístavní krčmy. Třeba grilovanou chobotnici se zauzeným lilkem a omáčkou z červeného vína. Excelentně upravené maso dostalo díky kouři a omáčce bohatší výraz, který mu moc slušel. V případě lilku bylo nicméně kouře až moc, v konci chutnal trochu hořce a dým jako by ho vysušil. Skvělé chapadlo se však obešlo i bez něj.

Il Mercato je od svého otevření baštou italské gastronomie odvedené s vnímavostí a elegancí. Ve spojení s efektním interiérem je vhodným cílem pro nejrůznější společenská, pracovní i rodinná setkání. Velice dobře se tu však navzdory rozměrnosti sálu dá prožít i romantický večer ve dvou. S báječným doprovodem podmaňujících vín a mámivé středomořské kuchyně Tadeáše Gojdiče.