Sympatická celoprosklená oválná prostora s rozlehlou letní terasou mívala vzhled pobřežní italské trattorie. Po důkladné rekonstrukci však získala výzor vyššího ranku. Ve Středomoří všudypřítomné modré židle nahradila pohodlná patricijská křesílka. Obsluha opustila lehkou italskou rozvernost a nasadila styl vysoké formy stolničení à la hotelová škola v Lausanne a na stěně se skví odvážně znějící poutač, který je zároveň názvem exkluzivního členského programu restaurace – Il Giardino del Paradiso. Jen terasa zůstala sympatickou přírodní oázou, i když okolní stromy poněkud povyrostly.

Tým tamní kuchyně s Danielem Bukowskim v čele se vždy hlásil k odkazu regionálních zvyků v krajích pod Apeninami připravil měsíc trvající jarní menu. A sice v toskánské podobě.

Úvod do meníčka obstarají coccoli di pane se smaženou šalvějí. Krychličky do křupava smaženého chlebového těsta ovoněné šalvějí se setkávají s lilkem a neštiplavými, spíš mile nasládlými cibulovými kroužky. Vznikl tak souběh jednoduchých chutí, z nichž každá má své místo. Olejem vláčné těsto díky čerstvé bylině probouzí zvědavost a vyvolává nejvyšší očekávání.

Kouzlo toskánské kuchyně posléze předvedou paccheri s kachním ragú na červeném víně. Dokořán otevírají okna do míst, kde se pod žhavým sluncem rodí úžasná réva a báječně se jí. Na válečky nasekané těstoviny z tvrdé pšenice o světlosti otevřených dívčích úst plní kachním maso a už pro oko je to podmanivá podívaná.

V ústech se pak odehrává velké finále. Kačenu s nezbytným projevem čistého tuku, který vstřebalo těsto, posouvá vzhůru vynikající víno. Mleté, spíš však nadrobno sekané maso se díky tomu krásně snoubí s lahodnými paccheri, na správný stupeň tvrdosti uvařenými, takže se chvíli nechávají skusem zdolávat.

Z programu se částečně vymkla ryba – treska po livornsku s rajčatovým pyré. Tato ryba přece jen není obvyklou součástí italského jídelníčku, což sice nebylo ku škodě věci, nicméně řidší tomatové pyré nebo sugo, chcete-li, má díky mimořádné jakosti tamních rajčat tendenci hrát hlavní roli. V případě středomořských druhů ryb to mají tamní kuchaři zmáknuté. Ovšem treska s daleko méně tučným masem měla co dělat, aby nesklouzla do defenzivy.

Z mantinelů tradice vybočilo i závěrečné tiramisu. Jednotlivá patra těsta, tentokrát překvapivě listového, byla proložena solidní vrstvou mascarpone vyšlehaného s kávou, do nějž bylo zabudováno lesní ovoce.

Menu, které pro restauraci sestavil Emanuele Vallini a s nímž se Bukowskiho parta s jistotou vypořádala, vyslalo gastronomické obci zřetelnou zprávu. Jestliže se tematické italské večery stanou pravidlem a budou vždy odvedeny s takovým nasazením i výsledkem, je Il Giardino na správné cestě k tomu stát se vyhledávanou adresou milovníků italských regionálních kuchyní.