0%
0%
Tagy: francouzská venkovská
Když se dnešní restaurační impéria teprve formovala už tady byla. A s nezměněným konceptem v týchž poetických kulisách je tu dodnes
Bílá kráva je příkladem toho, že když se koncept opravdu po všech stránkách vydaří je to napořád. Navíc jestliže majitelé a provozovatelé v jedné osobě pracují se špičkovými surovinami. Nechme však řečí a vstupme do míst, kde nás uvítá barevný francouzský venkov.
Sotva překročíte práh a sestoupíte po pár schůdcích o polosuterénu, otevře se vám jiný svět. Svět poklidu až pohádkového. V několika místnostech je hlavním tématem obraz zelených pastvin, kde se pod modrým nebem poklidně popásají bílé kravky plemene Charolais. Když vydržíte trpělivě sedět zazdá se vám, jakoby se jednotlivé kusy bezhlučně a téměř nepozorovatelně procházely loukou hledajíce ještě zelenější a svěžejší trávu. Zpod trámoví stropů se neodbytně vkrádá pocit bohorovného klidu. Hospůdka není velká a prostor poněkud natěsnaný, což zvyšuje pocit sousedské soudržnosti a přátelského soužití. Jaký tedy div, že po prvních minutách a dobře zvoleném aperitivu vnímáte vše tak, jakoby jste tu sedávali už odedávna mezi svými.
Pokud jde o nabídku jídel, je stejně nevšední a nebývale lákavá. Stojí na kvalitním, optimálně vyzrálém mase plemene Charolais. To proto, že majitelé jsou vlastně ti, kdo sem před třiceti lety jako jedni z prvních chov malebného plemene zavedli. A nedosti na tom, na jeho mase založili úhelnou nabídku restaurace. Vedle osvědčených řezů tu můžete natrefit na ty méně frekventované, jež tak často v úpravě na grilu neobjevíte. Ať je to třeba veverka nebo pavouček, steaky z nich se vůbec nemusí vedle svých vyhlášených bratranců stydět. Tohle však nepřišlo samo. Od počátku dodržovali nejvyšší kvalitu, suchým zráním optimálně naleželé a v tom nejlepším stupni propečení.
Každý kus má dokonce svůj průkaz původu, takže o řezu na vašem talíři víte vše. Abyste si skvělé hověziny jaksepatří užili, obsahuje nabídka i výběr řezů z jediného českého chovu plemena Wagyu. A takový hovězí bourguignone dušené v červeném víně a podpořené koňakem. Vynechat nelze ani jehněčí ramínko – mimochodem i jehňata pocházejí z vlastního chovu.
Vraťme se však k předkrmům. Už jejich skladba naplňuje představu o stylu francouzské kuchyně. Na programu jsou žabí stehýnka s estragonem či šneci po burgundsku. V sezóně hub tu hosté ulétají na bílých hříbcích na másle se sušeným žloutkem a koprovým velouté.
Půjdeme-li dále, narazíme třeba na půlku úžasně masitého holouběte s kaštanovou nádivkou, k mání je i grilovaná chobotnice s restovaným artyčokem.
Cíl majitelů přenést kousek z klidné atmosféry francouzského venkova do centra Vinohrad se daří naplňovat už dlouhých sedmadvacet let. Samozřejmě je to hodně o lidech. Dobrým duchem restaurace je polovinu toho času paní Vítězslava. Je všude, kde je třeba zabrat. Nemá problém s debarasem, když hoří zaskočí do kuchyně, fundovaně zvládá i nápoje… Vždy má také připravený úsměv, kterým odzbrojí každého škarohlída. A kdyby ani ten nezabral, má k ruce další účinnou zbraň. Sérii ovocných pálenek – jak jinak než z vlastní pálenice Radlík. Jsou úžasné a navíc pomáhají probudit tuhle pozapomenutou devizu české gastronomie, která se i díky jim vrací na jeviště pohostinského dění.
Chcete-li tedy zažít chvíli ryzí pohody burgundského venkova, pak musíte zavítat do Bílé krávy.