95%
95%
Tagy: česká a francouzská kuchyně
Impozantní prostor oslňujícího lesku, mimořádná kuchyně a povýtce znamenitý servis. Tím se chlubí jedna z nejhonosnějších, ne-li nejhonosnější restaurace pod sluncem vůbec – Francouzská restaurace Obecního domu v Praze
Ostych před oslňující nádherou sálu však často brání našim, ale i mnohým zahraničním hostům vstoupit. Do jisté míry je to i obava z cen, které mnozí považují a priori za úměrné prostředí a tedy neúměrné jejich možnostem. Restaurace proto vyšla potenciálním klientům naproti a cenovou úpravou jim doširoka otevřela brány. Když se dnes podíváte na pravý sloupec menu, určitě nepadnete do mdlob. V souvztažnosti ke všemu ostatnímu, co vám Francouzská restaurace poskytuje, jde o nabídku více než přijatelnou.
Jak tam tedy vypadá návštěva dnes? Usazeni, ať už do boxu u vysokánských oken či v řadě do dlouhých sukní oděných stolů uprostřed, nechte si chvilku na vstřebání prvního dojmu. Vnímavá obsluha vám tuhle aklimatizaci dopřeje a teprve po ní předloží menu. Vybírat můžete z několika, všechna jsou stejně lákavá a pečlivě připravená. Patrik Bečvář při svém mládí je skládá tak, že bezděky začnete polykat sliny. Obědové menu si nezadá s hlavní nabídkou mnoha restaurací s rádoby michelinskými ambicemi. Po salátu z cherry rajčat a Buratty můžete mít kupříkladu grilovaného sumce s liškovou omáčkou, nebo calamaratu cacio e pepe. Když však zavolíte z tradičních krmí českých kuchyní, nevědomky si připravíte nevšední událost. V ohromující atmosféře pod zlatavými lustry lesknoucími se v paprscích světla, ve francouzsky působivé náladě stylu art deco, kde číšníci servírují trojjedinou variaci foie gras jako o závod před vámi přistane – „obyčejný“ španělský ptáček! Spojení, jaké, troufnu si říci, nikde jinde v širém světě nezažijete. Menu završíte báječným Paris Brest s pralinkovým krémem. Jen v ězte: polední nabídka je denně jiná, ovšem denně stejně zajímavá.
Pokud vyrazíte v čase a la carte menu, to je po šestnácté hodině, budete stát před nesnadnou volbou. Nač pohlédnete, to vás přiláká. Ale existuje jedna vychytávka. Na „dvojtalířích“ zde servírují dvě položky výběru z menu v sympaticky nízké ceně. Rozhodnutí je pak snazší a vaše volba může možná vypadat takto:
Mořský vlk s pyré z pečeného lilku, smažené kaparové květy, pečená cuketa s provensálskými bylinkami a vedle hřbet z mladého selátka mletý vepřový bůček v těstě, blanšírovaná zelenina v másle, foie gras krémová omáčka. V obou případech jde o optimálně ustrojená masa, kdy filet z ryby neztratil nic ze své šťavnatosti, navíc se pochlubil excelentně křupavou kůží. Selečímu masu rovněž plnému šťav s trochu ještě nedospělým projevem připravila garnitura efektní oživení. Zelenina vonící máslem a báječně padnoucí omáčka, která si s masem hned potykala. A k tomu ještě pyré znamenité chuti z výborných brambor. Vedle omáčky z bájných foie gras se vůbec nemuselo stydět.
Mořský vlk, jak už řečeno výsostný, dostal stejně atraktivní podporu poplatnou kuchyni, v níž je receptura ryby doma. To jest středomořské. Doprovod splnil svůj úkol na jedničku. Rybě přidaly na mládí a živosti. Lilkové pyré však v kompozici trochu zaskřípalo. Ospalou až mdlou chuť sice garnitura jakžtakž probudila, ovšem v celkovém akordu lilek nezazněl. Navíc při pokusu mu pomoci, uberete vlku to, co jeho chuť pozvedá, cuketu a kapary.
Velkým bonusem obsluhy, která i pod tlakem pracuje s potěšujícím espritem, je práce s flambovacím vozíkem. Palačinky připravené před vašima očima jsou úžasné. Nepřipálené, nevysušené, s žárem exponovanou chutí citrusů.
K tomu ještě ve večerním čase zní podmanivá živá hudba a celý zážitek zabalí do poetických melodií. Řekněte sami, nemáte chuť přejet klopy saka kartáčem a vyrazit do Obecního domu ještě dnes?