Ač se o ní příliš nehovoří, na návštěvnost si v Chorvatském mlýně stěžovat nemohou. Je mnoho těch, kteří se sem utíkají za chvilkou klidu třeba jen nad sklenku vína. V převaze jsou však ti, kdo zde hledají autentickou chorvatskou kuchyni, již si zamilovali při dovolené. Je tamní menu skutečně věrným obrazem nabídky krčem rozesetých na jadranském pobřeží?

Mlýn prošel nedávno jistými změnami interiéru. Zmizela tvář rybářské hospůdky s rozvěšenými sítěmi pod stropem zimní zahrady, hlavní prostory dostaly sofistikovanější vzhled: trochu moderní, avšak stále s určitým nábojem rustiky. Naopak přibyl komorní salonek v patře, který pro svou odloučenost od hlavních prostorů získal velice brzy na popularitě.

Co však nutí hosty, aby se sem vraceli, to je menu restaurace. Carpaccio z červené řepy se zeleným pepřem je jistá úlitba popularitě této kdysi přehlížené bulvy. Ovšem nemohli byste si pro start do večeře vybrat vhodněji. Šťavnatá zelenina s výraznou chutí, umocněnou znamenitým chorvatským olivovým olejem a kouskem čerstvého pečiva. Nakolik jde o prosté, neokázale komponované sousto, natolik dokáže rozvášnit senzory a nabudit je do stavu plné pohotovosti. I ti, kdo řepu obyčejně vynechávají, podlehnou zvláštnímu, lehce pikantnímu nasládlému projevu, který otevře stavidla bezbřehé obžernosti.

Abyste se ale dostali k tomu, proč jste přišli, to jest přehlídce jídel s puncem regionálních receptur, zkuste něco z darů moře. Znamenitá je sépiová polévka. Antracitově černá hladina nedá nahlédnout, co polévka skrývá, musíte se spolehnout na patro. Výrazný nádech moře, čistý a plný, zjemňují tenké plátky barvivem zčernalé brambory, která nechá vyniknout pevnému masu. Krmě je celkově lehčí než třeba vydatné sépiové rizoto, ovšem prožitek z ryzí chuti moře zůstává stejně intenzivní.

V rámci co nejlehčí skladby meníčka se jako další chod docela dobře hodí plněný cuketový květ. Sice smažený, ale díky vegetariánské volbě náplně také svěží a lehký. O zajímavost vyznění sousta se krom jiného postará fenykl zdánlivě klidnou, avšak důrazně se prosazující chutí. Není přitom součástí náplně složené z rajčátek, chřestu a kopru, do hry vstupuje zvenčí. Jako holubí pírko lehoučký předkrm díky živosti zeleniny nepůsobí navzdory úpravě smažením likvidačně a krásně zapadá do záměru kuchařova nabídnout jaro na talíři.

Pokud jste v Chorvatském mlýně nováčky, zkuste chobotnici. Pravidelní návštěvníci si její lahodnou úpravu dopřávají opakovaně. Na lístku je snad od prvého dne a díky vnímavé úpravě, zkušenosti i kvalitě jadranského hlavonožce z něj nikdy – s výjimkou období lásky – nezmizí. Křehká a měkká chapadla tají v ústech a díky ochucení zeleninou, báječným olejem, velmi dobrým bramborem a rajčátky plnými slunce je vpravdě požitkem. Své určitě dělá i vlastní dovoz všech surovin: chobotnici i ryby máte na talíři během dvou dní od vylovení.

Zakončit program můžete buď vzácně vydařeným dezertem „Kremšnita“, což je listové těsto s úžasným žloutkovým krémem a šlehačkou doplněné kopečkem mátového sorbetu. Znalci tvrdí, že je přinejmenším stejně dobrý jako v původní domovině. Nebo si můžete dopřát některé z atraktivních, manufakturních sýrů – k mání je trochu tajemný livanjský ovčí, nebo třeba ostrovní paški kolan, také ovčí. I díky nim pochopíte, proč restaurace získala druhé místo v kategorii nejlepší restaurant na soutěži Grand Gourmet Makarska 2015.

Vedle vlastního dovozu surovin z nejlepších zdrojů, znamenitých vín – kupříkladu Sivi pinot 2015 od Krauthakera, nebo Pošip Čara z Korčuly – se o pohodu stará nevšední péče personálu. Ať sem vstoupíte po týdnu nebo roce, vždy jste uvítán jako rodinný přítel. Není divu, jak šéfkuchař Karel Matyáš, tak část mužů na place zde působí téměř od samého počátku existence Chorvatského mlýna.