Nikdo netušil, že nucená přestávka provozu této ikonické restaurace se těsně před návratem na scénu protáhne na delší čas. Bohužel díky pandemii se tak stalo. Nicméně dveře jsou znovu dokořán a první zmínky o návštěvě tam jsou samá chvála. Nakolik opodstatněná zjistíme za pár sekund, právě totiž vstupujeme. Přidejte se…
Hned první pohled do rozlehlého lokálu ukazuje, jak rozsáhlá byla rekonstrukce. Z stropu zmizela ostrá modrá, která prostoře propůjčovala vzhled salonu ledové královny. Modrá však nezmizela, je teď zastoupena ve svítidlech. Stejně jako nesčetně hlav skotu, ty nyní obkružují rozměrné lustry. Atmosféra zútulněla a nyní působí až hřejivě.

Jak je to však s jídlem? Po prvním soustu, je to uzený jazyk s křenovou majonézou coby amuse bouche a probouzí ryzí chutě, zjišťujete jedno: nikdo z kuchyně nic nezapomněl, každé sousto vybavuje vzpomínku na někdejší Čestr. Jen jsou možná jak suroviny tak jejich zpracování důrazněji vytěženy, sousta nabízejí plný dojem z báječně sladěného sboru komponent. Dílem za to prý může ta nová černá skříň vedle kuchyně. Sauna jí říkají a umí propéci v několika patrech řezy masa v každém na jinou teplotu. Maso se v ní saunuje třeba i celou noc. Je velká – vejdou se do ní celé čtvrtě hověziny, půle přeštíků a ještě zbyde spousta místa. To až nastanou lepší časy a dům se znovu zaplní po střechu, aby nikdo neodešel nespokojen proto, že se zrovna na něj nedostal jeho oblíbený řez v jeho oblíbeném provedení.
Je právě husí období, zkuste kaldoun. S vypiplanými knedlíčky, širokánskými nudlemi a zeleninou nerozmixovanou v polévce. Dlouhé barevné „vlasy“ karotky, petržele i celeru v provedení juliene tvoří na hladině exotický ostrůvek.

Patrně jste fandové steaků, a nedivím se. Nabídka je rozmanitá, stejně jako úprava. Malé, velké, bez kosti, s kostí, stařené, déle stařené… K tomu některá z vymazlených omáček – a zalykáte se blahem. Na povrch vyplývají atavistické pudy dravce a musíte se moc přemáhat, abyste si nedali ještě jeden, ale už jen malý čtyřsetgramový jako nášup.
Zkuste ale někdy hotovku. Z ne tolik frekventovaných částí zvířete dokážou kuchaři v nové kuchyni vystrčené více mezi lidi ustrojit krmě, nad nimž žasnete a patro šílí. Krk na petrželi, hrudí s koprovou omáčkou nebo…

Nebo veverka s pepřovou. Maso se při skusu dělí po vláknech, trochu se možná poperete se žvýkáním, ale výsledek za to určitě stojí. Omáčka z báječného základu mu dává důstojnou ekipu umocněnou kuličkami pepře. Ty, rozkousnuté lehýnce štípnou, ale potom spořádaně zapadnou do průvodu. S tím, že překvapí měkkým a šťavnatým, ve finále až mírně ovocitým dojmem.
Během takové parády najděte ještě čas všimnout si obsluhy. Rozložitý prostor zvládají všichni sebejistě, bez chaosu. A úsměv, který v jejich tvářích přes roušky nevidíme jim září v očích. Možná z radosti nad tím, jak se jim všem start v obtížné době povedl a vy jste se vrátili.
Co říci? ANO!