Přiblížit klientele v tom kterém městě všechna kouzla přístavních krčem i restaurací vyšší ligy ve středomoří v tom nejlepším světle. Právě tam, „… na, živé, barevné, rušné a nikdy nespící pobřeží…“ vás má návštěva zavést. Všechny restaurace v kolekci mají krom toho další společný znak. Leží totiž hluboko ve vnitrozemí.
Co vás tedy v pražské restauraci Bull & Tonito potká? Vcelku atraktivní interiér, který kdovíjak neohromí, ale ani neotráví. Velká vzdušná prostora s řadami stolů uprostřed a vysokými boxy při stěnách, jednoduchý trendy mobiliář a v čase obědů holé neprostřené desky stolů.

Zajímavé je zdejší menu. Věren své proklamaci nabízí podnik škálu krmí středomořských kuchyní. V širokém záběru nabídky tamních vyhlášených kuchařských škol. A to v čase oběda i večeře.
Vypadat to může třeba takto: v době pozdního oběda začnete, nic neriskujíce, silným hovězím vývarem Bull Consommé. Se spoustou trhaného masa a tenoučkými proužky na julliene pokrájené zeleniny. Dobrá volba. Polévka je silná. Tak, že zelenina – i výrazná karotka – má dost práce, aby se v vedle síly vývaru a nevyvařeného masa prosadila. Bez dalšího vás naladí na další příjemné pokračování.
Tím byla v našem případě grilovaná pljeskavica, hranolky, ajvar. Slibující návrat na jadranské pobřeží o vaší poslední dovolené. Jenže… Když si „hrany“ změníte na grilovanou zeleninu, můžete, pokud nejste jejich milovníky, mít báječný úvod hlavního chodu. Zelenina je žárem tknutá jen natolik, aby ztratila občas až moc důrazné hořknoucí tóny.

Problém, bohužel, nastal až s masem. Až příliš tenká placka grilnuté masové směsi není to, nač jste se patrně těšili. Bojácně až dietně kořeněná nemá tu moc nadchnout už při prvním soustu. Zatím ale nemusí být až tak zle, hodně umí napravit poměrně sebevědomý ajvar. Maso však bylo vysušené na troud. Beze špetky tuku působilo „dřevnatě“, dalo práci se s ním utkat. Navíc bez jakéhokoliv nadšení.
Pravda, šlo o obědovou nabídku v době už trochu pozdní. Ale stálo za to, domnívám se, hodit na gril placku čerstvou a tu servírovat v nejlepší formě. Netuším, proč se tak nestalo a polední “ležák“ dokonale zazdil zprvu dobrý dojem. Vzdor práci skrz naskrz příjemné obsluhy, včetně zřejmě praktikujících studentů oboru, dobré kávě i přívětivému pocitu z interiéru, zůstaly při odchodu jen rozpaky. Nevalný pocit z krmě tak provázel po návštěvě zde smutný stín.