Když vás rychlovýtah vynáší nad Pankrác pod střechu „městské věže“, nemáte zrovna chuť tančit nadšením. Není také proč. A jakmile je vám po zastavení projít dlouhou černobílou chodbou s občasnou kamennou vázou a suchou větví v ní, pořád to nebude ono. Není totiž nic vidět. Teprve když vstoupíte do restaurace a čekáte u recepce na uvedení, začnete tušit fenomén tohoto prazvláštního místa.
Za dlouhým barem se vám otevře první z mnoha pohledů na město, jehož domy odtud nejsou větší než krabičky zápalek. Salonky s oslňujícím výhledem jsou provedené v černé či bílé a stejně jako hlavní sál rozehrávají kouzelnou scénu, která se mění s ubýváním denního světla. Zprvu věnujete více pozornosti pohledům na Prahu, jaké nejsou často k vidění. Teprve když se venku setmí a potemnělý sál ovládne černá barva s rudou, můžete se zahloubat do menu. Rozverné pablesky rudé barvy hříchu z plastiky na podélné stěně vám dělají společnost a upozorňují, že je čas jíst.
Jídelní lístek je v každou roční dobu nápaditý a svádí k experimentům. Receptury Jiřího Krále ctí ideu fusion kuchyně, proto se nesnaží být striktně autentické ani drakonicky chuťově exponované. Jeho kreace se ubírají cestou mírnou, bez ostrých stoupání či strmých sešupů, zákruty chutí jsou zaoblené, nikoli však nudné a předvídatelné.
Krevetová rolka v tempuře s konopnými semínky je vzácným příkladem Králova přístupu k asijské kuchyni. Kreveta obalená v těstíčku a osmahlá do zlatova je oděna v královský plášť z lehce lepivé, vonné rýže. Takový neobvyklý „sushi“ váleček, který po prvním doteku patra s navinulou rýží exploduje v ústech a chuťové pohárky oblaží ohněm rozdrážděné sládnoucí maso krevety. Souběh chutí podtržený efektem křupnutí nadýchnutého těstíčka je čistý a intenzivní, pokud je rolka servírovaná dostatečně teplá. Tahle byla.
Mušle svatého Jakuba na grilu s dýní Hokaido, krémem a dýňovým prachem nabízí jinou hru. Znamenité mušle, vnímavě upravené, aby nic neuniklo z jejich jemného projevu, provází několik úprav různých druhů dýní – hladké a moučné pyré z Hokaida či příjemně vonící dotek aromatické dýně muškátové. Každá z dýní je přiměřeně ochucená, aby se projevila její chuť a zároveň neschovala mořské dýchnutí základní báze, to jest delikátního valéru jakubek.
Návrat do říše typicky středoevropských zvyků může obstarat třeba teplý, mámivě vonící závin. Bohatá náplň se spoustou ořechů, pružné těsto a báječná šlehačka vrátí vaše dojmy zpátky doprostřed Evropy a zařídí, aby asijský exkurz skončil bezpečně ve známých vodách české klasiky.
Jiří Král a jeho parta velmi dobře pracují s tím, co přináší gastronomická módnost. Takže se i v Aureole se můžete setkat s výběrem hovězích řezů z nejlepšího masa, v brzkém výhledu se rýsuje zabíjačka pod sloganem „prase na terase“.
A i kdyby vás Králova fusion kuchyně nezajímala, do této restaurace stojí zajít třeba jen na snídani. Širokou nabídku jídel totiž umocňuje – jak jinak – pohled na probouzející se velkoměsto nořící se z ranní mlhy. Tahle jedinečnost dokáže oslovit i ty, kdo už viděli půl světa.
