Jsou bistra, která se designem i tak trochu okázalostí blíží spíš restauracím. Na druhé straně jiná připomínají skrovné podnájmy z dob studií či byty partnerů s odevšad sebraným nábytkem krátce po promoci. Druhým případem je jednoznačně brněnský Atelier. Nevelká prostora s poházenými stoly a židlemi jakoby odkoupenými z fundusu zrušeného divadla. Bistro má mladický neučesaný, ne však urážející výzor. Přesto sem vedle místních i přespolních mlsných zabloudí i zvídaví cizinci. Ty možná zaskočí nepodobnost s deseti stejnojmennými fenomenálními podniky Joëla Robuchona. I tak se však do Kobližné  často spokojeniv racejí.
Položky menu nejsou kdovíjak šroubované, naopak. Jednoduché receptury pocházející z hloubi české tradice a šéfkuchařem možná nijak efektně napohled, co do chuti však s mimořádnou invencí připravené.
Cibulový koláč je stejně jednoduchý, jako chuťově obmyslně komponovaný. S horským sýrem z nedaleké farmy zdáli upomínajícím na parmezán, a cibulovou marmeládou probudí vaše senzory. Výsledkem je jednoduše pojatá, vzácně však sehraná fanfára gradující od prvního po poslední sousto. Listové těsto co do množství v kompozici nepřevažovalo, ze zadní pozice však příjemně přiznávalo ostatním přítomným vstupům. Hezký part dostal již zmíněný atraktivní horský sýr, hned vedle se tlačila v podobě marmelády zjemněná cibule. Celek potom elegantně osvěžila zakysaná smetana a dala všemu svěží švih. Velmi zajímavé bylo spárované cuvée Atelier, vyškolené z tuším pěti odrůd. Vzniká vlastně už ve vinohradu. Řádky jsou osázeny všemi sortami, ty pak se sklízejí a dále zpracovávají společně v jednom čase. Důrazné víno na bázi millerky, prokvašené téměř na nulu. Ač možná samostatně pito by mohlo srze kyseliny trochu zlobit, s koláčem se skamarádilo při prvním doušku.
Kapr pečený na česneku, krémová čočka, salát z pórku a zázvor, to už byla variace z vyšší ligy. Vnímavě upečené maso čisté chuti vonělo nedotčeným rybím odérem, všichni jeho průvodci mu potom přidali další rozměr. Vychytaná čočka ve dvou texturách sametovým výrazem postarala o dotek jisté elegance českých chutí. Salát z pórku dojem ozvláštnil jemným pikantem. Zázvor potom coby provokatér vynesl odcházení na patře do líbivého doznívání. Svojská Škaroupkova úprava tak představila tradiční suroviny naší kuchyně v netradičním, co se skladby chutí týká odvážném pojetí.
Vepřový steak pluma – kapusta, dýňové chutney, silná vepřová omáčka s jelitem je dalším vyznáním české kuchyni. Řez masa, který není docela snadné připravit byl v optimálním provedení. Silná omáčka zdůraznila projev vepřového, podtón jelita chuť zvýraznil. Ale neopanoval. Kapusta coby další pilíř receptur české kotliny jen potvrdila, jak dobře do nich zapadá. Její poněkud rustikální dojem dobře zapadl vedle vypointovaného vepřového, chutney přišlo s trochou umně kořeněné exotiky.
Pokud vám zbyla trocha místa, rozlučte se vychytaným piškotem s pečeným ananasem. Anebo lépe, přesuňte se k baru na jeden dva mixy. Místní barmani jsou jedineční.
Na jednom každém ze zdejšího týmu je vidět, že to co dělají, dělají s nadšením a rádi. A podle ohlasu hostí i dobře. Brněnský Atelier je další z adres, kde dochází k renezanci české kuchyně, navíc netuctovou líbivou formou.