Plzeňský Prazdroj teče U Pinkasů už přes 180 let
Přes téměř zimní chladné počasí se dopoledne 4. dubna před restaurací U Pinkasů shromáždil slušný dav
Většinou šlo o známé tváře věrných štamgastů věhlasné pivnice. Nebylo divu, chýrami opředený lokál totiž slavil sto osmdesáté výročí čepování plzeňského ležáku.
Pivo, které poprvé uvařil Josef Groll na podzim 1842 si za krátký život získalo nečekaný věhlas. Nebylo proto divu, když zhruba o půl roku později složil forman Salzmann před lokálem Jakuba Pinkase – tehdy se jmenoval ještě U Švingulanta – první vědra zlatého moku. To bylo signálem ke startu úspěšné historie, když se pivo stalo legendou a Pinkasova restaurace jeho chrámem.
Osmého dubna 2023 se tedy sešli ti nejvěrnější aby restauraci připili k významnému datu. Výčepní narazili dřevěný soudek a veselice v režii ředitelů – společnosti Adria Neptun Karla Doubka a Františka Novotného z Restaurace U Pinkasů – začala. Přítomní se hned dočkali prvního překvapení. V půllitrech totiž nezajiskřil čirý zlatý ležák, ale pod korunou pěny se houpala karamelová hladina dosud zde neviděného odstínu.
Management totiž pojal letošní oslavu hodně originálně. Jednou novinkou bylo právě čepované pivo. Šlo o várku, kterou v Plzni uvařili a pro slávu v objemu necelých sto litrů připravili sami vyslanci restaurace. Když se všichni s pivem pomazlili – a shledali je překvapivým, příjemně sametovým s výraznější hořčinou v doušku a vůbec ne špatným – přišlo na řadu další překvapení. Za pultem se v ústroji ne nepodobné městským policajtům objevili tři zástupci Pivovaru – Václav Berka, Mirek Plas a Otto Falc. Jim po boku stanul Robert Koura, šéfkuchař restaurace. Část překvapení měl totiž na triku i on. Pro slavnost připravil párky podle historického receptu a ona zmíněná trojice se ujala jejich expedice mezi hosty. K báječné uzenině se podávaly stejně báječné rohlíky a prožitek katalyzovaly polotemné poloprůsvitné doušky slavnostního autorského piva. Připojil se harmonikář, všichni pookřáli a pocit zimy byl ten tam.
Restauraci přišla pogratulovat řada bývalých zaměstnanců, objevil se také obchodní ředitel společnosti PU Tomáš Mráz. Párky byly úžasné, do originálního moku se všichni brzy vpili a nálada podporovaná harmonikou se dostávala do varu. Na zimu, která ještě před pár chvílemi atakovala přítomné si nikdo nevzpomněl.
Vlastně zde byl jeden fenomén, který dokázal mrazivý pocit z těla vyhnat. Spřátelená Navrátilova pálenica ze Zlína slavící sto let se přidala ke slavnosti a nachystala vnitřní ohřev v podobě zástupu stovky paňáčků znamenitého rychlotopení.
Atraktivním dárkem vstoupila do slavnosti také Sklárna Rückl z Nižboru. Tamní skláři připravili sto osmdesát ručně foukaných půllitrů s oběma letopočty a emblémem pivovaru. Ty jsou k mání, ovšem nijak lehce. Zájemce musí u Pinkasů vypít 180 piv. Což sice není kdovíjak snadné, nicméně se domnívám, že o sklenice svedou zasloužilí štamgasti tuhé boje.
Dopoledne proběhlo v bujaré atmosféře, která však nesla stopu důstojnosti, jakou si zasloužila.
Nevím kolik podobných příležitostí se zde už odehrálo, ale díky nápadům a nevyčerpatelné invenci autorů se opět nikdo nenudil.
