Prague Food Festival na rozcestí aneb Nad Královskou zahradou zataženo
O posledním květnovém víkendu se v Praze konal již desátý ročník nejznámějšího tuzemského gastronomického festivalu.
Nad Prague Food Festivalem se zatáhlo. Nemám teď na mysli náhlý soumrak coby předzvěst bouřky, která v sobotu 28. května vypukla nad Prahou v době konání desátého ročníku slavnosti jídla. Jde mi o celkový dojem z festivalu. Alespoň takový jsem měl pocit, když jsem procházel prořídlou Královskou zahradou.
Vyhlášené restaurace významných hotelových řetězců zastupovala jediná, Le Grill hotelu The Grand Mark Prague s šéfkuchařem Ondřejem Korábem. A to je vzhledem k významu těchto podniků při vytváření gastronomické mapy metropole trochu málo. Ještě citelnější byla neúčast jakékoli restaurace skupiny Ambiente. Mimochodem, jejich absence byla patrným signálem, jak se posunulo vnímání festivalu gastronomickou scénou.
Na druhé straně bylo k vidění několik nových adres. Prolog Bar se tentokrát sice nevytasil se signature drinky Sedm hříchů, ale barmani se předvedli v dobrém světle i při přípravě jiných mixů. Za všechny uvedu třeba Prolog Special nebo Earth Song. Velkou pozornost na sebe stáhl stánek společnosti Husí játra.
Zájem vyvolala rovněž expozice argentinské restaurace Gran Fierro. Vedle živé hudby a ukázek žhavého tanga návštěvníky uchvátila hlavně opravdový gaučovský gril parilla. Aromi se předvedla tradičně v amfiteátru Kenwood Colosseum, přičemž o zábavu se vedle Martina Kortuse opět staral charismatický Moreno Cedroni. A renomé restaurací s dobrým zvukem zachraňovaly po tři dny festivalu také podniky Zátiší Group.
Trochu času návštěvníkům zabralo hledání stabilně oblíbené farmy Košík, tentokrát uklizené z místa na výsluní do „podpalubí“. Španělsky orientovaná Sabores Tapas & Vinos nabízející masa z legendárního grilu Josper zase trpěla jejich nezájmem, ač si to lákavé řezy masa nezasloužily. Yogoterie naproti byla naopak v neustálém obležení, možná i kvůli panujícímu vedru před bouří.
Český národní tým kuchařů v silné sestavě ukázal, co chystá na olympiádu kuchařů do Erfurtu. Třeba jejich candát, rak, fenykl a brambor zaboduje. Nebo že by daněk, perník, mrkev a zvěřinové jelítko? Uvidíme.
Přes některé zajímavé nápady však Prague Food Festival spíš ztrácí na významu. A možná i na zájmu, i když čísla vypovídající o návštěvnosti dosud nebyla zveřejněna. Jsem přesvědčen, že tak obratný marketér, jakým Pavel Maurer bezesporu je, dokáže vymyslet nová lákadla, aby přitáhl další vystavovatelů. Jelikož mimopražských festivalů ale každým rokem přibývá, nebude to mít tak snadné jako dosud.
Na závěr musím zmínit jednu novinku, která už pár dní šumí pražským kulinárním světem. Ač v programu a upoutávkách na festival vystupovala restaurace Adore ještě pod dosavadním názvem, stánek už se honosil logem Ma Sa. A to znamená, že se v kuchyni designového podniku na Ovocném trhu skutečně objeví šéfkuchař Hervé Rodriguez, což je pro mne největší pecka festivalu.
