Cafe Lounge už neboduje jen snídaněmi. Láká na večeře pod Hladovou zdí

• Nezařazené

Spoustě prezentací nejrůznějších produktů, míst a atrakcí vládne v posledním čase slovo příběh. Máme vína s příběhem, zeleninu s příběhem, večer v restauraci, který je příběhem sám o sobě, a nevím, co dalšího ještě. Většinou se ale avizovaný příběh nekoná.

Příběh Cafe Lounge se začal v roce 2009 v domě číslo popisné 615 v Plaské ulici na Malé Straně. Z činžáku vznikl rezidenční dům a uvnitř se zrodil jakýsi snídaňový lobby bar, původně pouze pro ubytované. Elegantní prostředí, výběrová káva mnoha druhů připravovaná klasickými i méně běžnými metodami, atraktivní lokalita, tento mix brzy vyústil v otevření pro hosty z ulice. A po krátké zkušební době s nabídkou obědů se v kuchyni objevil Michal Skuhrovec.

Koncept Cafe Lounge se rozrostl o nabídku večeří v noblesních prostorech, klientela se rozrůstala. Tak kde by mohl být problém? Kupodivu – pro laika – jich byla spousta. Prostor byl vybaven kavárensky, scházela kompletní výbava. A to znamenalo uchystat na večerní provoz patřičný „dress code“, zapracovat musel také šéfkuchař.

Fenoménem, který vydatně pomohl večeřím v Cafe Lounge k popularitě, se stala zahrádka uvnitř vnitrobloku. A v ní torzo umně rekonstruované kamenné zdi. Hladové zdi, již dal vystavět císař Karel IV. proto, aby se ti, kdo neměli zaměstnání, díky práci na její stavbě najedli.

Nijak hlubokomyslný, trochu snad křečovitě sešroubovaný příběh má jedno plus. Je skutečný. A jakkoli vedla k rozšíření aktivit kavárny o podávání večeří na zahradě zřejmě prozaičtější motivace, spojení atraktivního místa a vytříbených menu Skuhrovcových dává večerům v Cafe Lounge náboj svérázné poetiky. Konfitované kachní stehýnko s červeným zelím s hruškami a bramborovými knedlíky s houskou nebo Rizoto z černé čočky beluga s čekankou pečenou na medu a tymiánu a grilovaným sýrem halloumi hovoří samy za sebe.