Nenechte se odradit „bydlištěm“ místa. Labuť sídlí v Přerově. Jeho známými produkty jsou hlavně piva, jež pod značkou Zubr překročila hranice regionu.
Až neuvěřitelný gastronomický fenomén města ale tkví jinde. Je jím restaurace U Labutě. V malebném domě nedaleko Bečvy sídlí navíc podniky hned dva. Pivnice v přízemí a restaurace v patře. Obě mají ten nejlepší zvuk a stálou klientelu ze široka daleka.

Proč? Pro vysvětlení si půjčím část textu olomouckého labužníka Pavla Vysloužila, který ji kdysi popsal. „… O to víc potěší, že jeden důvod k návštěvě města přeci jen je – v gastronomické poušti již téměř dvě desetiletí osvěžuje gurmety oáza v podobě restaurace U labutě. Podnik rodiny Šimkových … zejména proslul tematickými degustačními večery a snoubením vín s jídlem, když spolu s místními kuchaři připravují menu Michal Göth nebo – stran párování s víny Hynek Vich – a pro suroviny i nápoje neváhají majitelé osobně zajet do Itálie či Francie!“ Pro upřesnění, text pochází někdy z první dekády třetího milénia, kdy se česká kuchyně vzpamatovávala z role Popelky. (pro představu přikládám fotografie jídel z onoho času).

Tematické večery tam běží stále. A běžný provoz? O první letošní slunné sobotě tam došlo  události již by Šimkovým mohli všichni závidět. Ještě slušnou chvíli před obědy byl dům obsazen. A to tak, že v restauraci nezůstala volná židle a v pivnici se hosté báli si jít zapálit aby nepřišli o místo. Na dotaz, kdy bude jedno volno na oběd k dispozici zazněla velice slušná sice, než nekompromisní odpověď. „Zkuste to po třetí, ale o čtvrté hodině už budete znovu bez šance – a to po zbytek dne, je mi líto…“ Našince to možná nepřekvapí, ale příchozí zdáli nevěřil svým očím a uším. Co je oním „šémem“ jež evokuje zájem hostí? Pokud jde o kuchyni, její kvalita je mimo diskuzi. Ať kreace z Evropy, tak domácí recepty všechno vykazuje péči o výsledek a zájem o uspokojení hosta. Kuchaři často experimentují s kombinacemi z různých kuchyní a úspěšně, řekl bych. Třeba supreme z kukuřičného kuřete a ratatouille. Ve zdejším provedení potěšující krmě, když se každá z použitých surovin postará o to, aby se její podíl v konečném požitku na patře neztratil.

Své milovníky má i taková česnekačka. Podle všeho však vévodí zájmu svíčková na smetaně s karlovarským knedlíkem připravená dle receptu původní majitelky restaurace paní Vanderkové. Svíčkovou má v portfoliu asi každá hospoda. Nechci se přít, ale nevím, zda vám při její konzumaci jinde nenaskočí vzpomínka na tu „labutí“… .
K našemu ANO patří ještě důležitý dovětek. Přes největší mazec, kdy o sebe obsluhující zakopávají stačí ještě prohodit k hostu milé slůvko pro povzbuzení. Navíc teď, když nám sňali roušky doprovázené kouzelnými úsměvy servírek. Zřejmě jim už v repertoáru chyběly.